2010-2014, LKNK, Příspěvky

Demokracie v ohrožení

admin
on Úno 16, 2019

Ve večerních hodinách ve středu  9.3.2011 jsem jménem zastupitelů LKNK informovala přes e-mailovou adresu podatelna@meu.lomnice-nl.cz vedení města Lomnice nad Lužnicí o tom, že si přijdeme prostudovat zápisy z Rady města a Zastupitelstva města, abychom se mohli připravit na blízké zasedání zastupitelstva města, které proběhne 21.3.2011. Podepsáno mým zaručeným elektronickým podpisem. Na podatelně mail obdrželi ve čtvrtek 10.3. ráno. Odkaz na mnou odeslaný e-mail

Odpověď mi byla odeslána v pátek 11.3. těsně před koncem pracovní doby MěÚ, přečetla jsem si ji kolem 16:15, tudíž již bez možnosti reakce v aktuálním čase.  Na odpovědi stojí za povšimnutí, že je odesílána z mailu paní Moniky Vackové a podepisuje ji Ing. Iva Nováková, starostka města. Odesláno bez zaručeného elektronického podpisu. Odkaz na obdrženou odpověď

Ačkoli jsem o nic nežádala, dozvěděla jsem se:  „z důvodu konání auditu v termínu od 14.3. do 18.3. 2011 na MěÚ Lomnice nad Lužnicí, budou Vámi požadované materiály (Zápisy RM,ZM) k dispozici kontrolnímu státnímu orgánu. Proto nemůžeme vyhovět Vaší žádosti o nahlédnutí do zápisů RM v daném termínu a žádáme o termín pozdější.“  Jinými slovy – zastupitelům LKNK je zapovězeno se na jednání zastupitelstva připravit. Prakticky do doby konání zastupitelstva nejsou přístupné dokumenty z jednání Rady města a Zastupitelstva města za dobu nového vedení radnice z důvodu jakéhosi blíže nespecifikovaného auditu. Není tedy možné do čehokoli nahlédnout, cokoli si připravit, samotné vedením radnice vybrané materiály k jednání zastupitelstva obdržíme snad v pondělí (14.3.). Zřejmě abychom nezdržovali průběh jednání dotazem či připomínkou. A nebo je třeba dopředu zajistit asistenci policie ČR k naší návštěvě radnice?

V pátek odpoledne usedám k počítači se značně skeptickou náladou. Kam zmizel můj optimistický postoj k práci v zastupitelstvu a touha smiřovat, spolupracovat, nedmýchat… Víceméně bezmyšlenkovitě brouzdám po oficiálních internetových stránkách Městského úřadu v Lomnici nad Lužnicí, snažíce se nalézt jednací řád zastupitelstva, což se mi nepodařilo. Jen na fotografiích z letošního masopustu mě zaujalo velké množství vojáků s jakýmisi zbraněmi. Vzpomněla jsem si na loňské období před  komunálními volbami, kdy se dcera zděšeně vrátila domů z Farské louky s tím, že je Lomnice ohrožena teroristy, protože ji hlídají vojáci, kteří v létě hlídkovali v Paříži pod Eiffelovou věží. Jejím obavám se nebylo co divit, po té, co jsem tuto tlupu potkala večer při venčení psa, také jsem večerní  procházky zavrhla. Antimilitaristicky vychovávané děti nejsou schopny rozpoznat, co je atrapa a co je skutečnost. A můžeme si být jistí, že se náhlým souhrnem náhod nestane atrapa skutečností? Pro jistotu rychle zavírám počítač a raději se vzdávám jednacího řádu.

Naštěstí mám příliš práce na to, abych  pesimistickým myšlenkám dávala velký časový prostor. Zpět do reality této republiky mě však vrátily večerní zprávy na ČT1, kdy vojenská policie obsazuje televizní studio v hlavním vysílacím čase.Důvodem tohoto jistě velmi nákladného zásahu je jakýsi kus papíru, což je impuls k vybílení celé kanceláře. Velmi křehké základy pro ochranu soukromého vlastnictví, domovní svobody, osobnosti, novinářů, prostě demokratické principy obecně se otřásají. Pro dnešní večer již nemám vůbec chuť pracovat. Atrapy ožívají.

V noci se mi vše smíchalo v hlavě a pesimistické myšlenky mě probouzí, to se mi nestává často. Že by přílišné přemýšlení o podstatě věci, kdy víte, že jste poměrně bezmocní, alespoň v aktuálním čase, bylo důvodem odstoupení pana Najdra? Po více než dvaceti letech obnovuji myšlenku na emigraci. Má to malou nevýhodu v tom, že postupující čas ubral možnosti, kam emigrovat, aby si člověk polepšil. Evropa na tom není o mnoho lépe, než naše republika. Pod rouškou noci mám dojem, že s australským hadem či kanadským medvědem se domluvím lépe než s vedením našeho města. A to hady považuji za maximálně nevyzpytatelná, zákeřná a nekomunikativní zvířata, jednající s převahou své síly či jedu.

K ranní kávě mi starší  dcera přináší snímky svítání a západ slunce nad Velkým Tisým, které si byla nafotit  pro svoji projektovou práci. Sbohem kanadský medvěde i australský hade, jsem tady ráda. Nebudu se vzdávat a prchat před atrapami. Havel přece říkal, že pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí, jen jí asi budeme muset trochu pomoci.

Eva Kubešová